|
|
Všech 8 ledovcových jezer (5 na české
a 3 na bavorské straně) vzniklo při postupném tání ledovců, které
se vytvořily koncem třetihor při ochlazení klimatu ve střední
Evropě na úbočí (nejen) šumavských svahů. Tající
ledovce tlačily před sebou množství kamene a štěrku z nichž se
pod svahy utvořili mohutné hráze - morénové valy. Tyto hráze zadržely
vodu odtátou z ledovců při ústupu poslední doby ledové. Samozřejmě
jsou jezera v současnosti napájena jak spodními prameny, tak vnějšími
přítoky.
|
|
|
Černé jezero
Nachází se na úbočí Jezerní hory, vysoké
1343 m. Černé jezero je rozlohou největší na Šumavě plocha hladiny
je 18,4 ha, hloubka 40,6 m (největší hloubka jezera na naší
straně Šumavy) a leží ve výšce 1008 m n. m. Od svého "dvojčete"
Čertova jezera je odděleno 330 m vysokou stěnou Jezerní hory. Zřejmě
vzhledem ke své černé barvě vody, vznikající odrazem okolních hustých
lesů dostalo i svůj název. Dno jezera je pokryto několik metrů hlubokou
vrstvou pylu okolních jehličňanů. Hráz jezera je zpevněná
kvůli první přečerpávací elektrárně v ČSR vybudované r. 1929.
|
|
|
Čertovo jezero
Čertovo jezero leží na jižním svahu Jezerní hory . Zajímavostí obou
jezer je, že mezi nimi (vzdušnou čarou cca 1,5 km) probíhá po hřebeni
Jezerní hory hlavní evropské rozvodí mezi Severním (Černé jezero)
a Černým mořem (Čertovo jezero). Jezero je položeno ve výšce 1030
m n. m., jeho plocha činí 10,3 ha a největší hloubka je 37 m. Další
ze zajímavostí je, že roku 1911 byla kolem Černého a Čertova jezera
zřízena rezervace majitelem tohoto panství knížetem Hohenzollernem
na podnět zakladatele moderní ochrany přírody Hugo Connwentze. Plocha
celého chráněného území Černé a Čertovo jezero je 152 ha.
|
|
|
Prášilské jezero
Prášilské jezero leží v nadmořské výšce 1080 m n.m., vzniklo
tak jako ostatní šumavská jezera po ustoupení pleistocenního ledovce.
Jezero svírá typický žulový a rulový kar, který jezero hradí 9 m
vysokým valem a dvěma staršími morénovými valy. Výška karové stěny
nad jezerem je 150 m. Rozloha jezera je 3,7 ha a hloubka činí až
15 m. Pod Prášilským jezerem se nachází tzv. Stará jímka, bažinatá
kotlina, pozůstatky dnes již zarostlého jezera.
|
|
|
Jezero Laka
Nejvýše položené a zároveň nejmenší jezero ze šumavských mající
plochu 2,78 ha se nachází v nadmořské výšce 1085 m pod horou Plesná.
Toto mělké jezero napájené dvěma potůčky pozvolna zarůstá vegetací
a jsou zde plovoucí rašelinové ostrůvky. V 19. stol. byla hladina
jezera 2x zvyšována umělou hrází z původního močálu s několika jezírky.
Jezerní potok odtéká do Křemelné, část vod byla odváděna úzkým kanálem
ke sklářským strojům na bývalé Hůrce.
|
|
|
Plešné jezero
Další jezero, které zde uvedu je Plešné. Leží
v nadmořské výšce 1090 m uprostřed lesů sevřeno kamenitými břehy.
Jeho rozloha je 7,5 ha a v minulosti byl z tohoto jezera napájen
Schwarzenberský plavební kanál. Jezerní pánev byla vyhloubena ve
starších čtvrtohorách ledovcem Plechého, po jehož ústupu zbyla hráz
tvořena čelní morénou z nahrnutého kamene. Koncová hráz dosahuje
výšky 30-40 m a svojí šířkou 1 km je nejširším jezerem na Šumavě.
Z dob ranné turistiky (od r. 1911) zde stávala turistická chata,
která byla později zdemolovaná.
|
|
|
Roklanské jezero (Rachelsee)
Roklanské jezero leží na území SRN ve výšce 1071 m n. m., jeho rozloha
činí 3,7 ha a největší hloubka je 14 m. Nalezneme jej na východním
úpatí Velkého Roklanu. Přístupné je pouze z německé strany, parkoviště
(které lze celkem lehce nalézt) je v Lindenu (jinak Klingenbrunen
- že by "Zvonková"?) Bližší parkoviště je dosažitelné
z města Spiegelau, ale nepodařilo se mi cestu k němu nalézt.
|
|
|
Návrat na Vopinovy stránky Šumavy
|
Návrat
na stránky ABC Šumava
Regionální informační
server ŠumavaNet.CZ
|
vopinweb@ prezentace
- Šumavská jezera
Vopinovy stránky Šumavy, kontaktní osoba: Jiří Vopěnka
E-mail: vopin@sumavanet.cz
|