Knížecí pláně
Obec založená knížetem Schwarzenbergem v roce
1792 byla situovaná na holé planině v nadmořské
výšce 1021 m. Knížecí Pláně v blízkosti státní hranice a
s převážně německým obyvatelstvem čítaly v době svého rozmachu
na 60 domů (mimo jiné zde byla hájovna, pila, hostinec,
mlýn, stanoviště hraniční stráže, od roku 1830 hřbitov,
v roce 1864 byl vystavěn v obci kamenný kostel sv. Jana,
později i fara, od roku 1902 zde fungoval obecní úřad a
od roku 1930 též úřad poštovní).
Po II. světové válce bylo německé obyvatelstvo vysídleno
a po roce 1950 obec zaniká. V 70. letech 20. století byl
armádou zničen místní hřbitov a kostel sv. Jana odstřelen.
Kostel dnes připomíná vztyčený kříž na pietně upraveném
místě - základech kostela. V průčelí pietního místa je umístěn
zrestaurovaný zde nalezený rodový znak Schwarzenberků.
Po roce 1990 byl péčí bývalých německých obyvatel místní
hřbitov obnoven. Pečlivost s jakou bylo obnovení provedeno,
stojí nejen za shlédnutí, ale i za uznání. Z původních staveb
jsou patrné pouze zbytky roztroušené v terénu. Z obnoveného
hřbitova je za jasného počasí vyhlídka na horu Luzný, Třístoličník,
Boubín a Bučinu. V okolí hřbitova se otevírá pohled na partie
celých Knížecích Plání. Za příznivých podmínek jsou viditelné
i Alpy.
Knížecí pláně jsou přístupné po turistických stezkách z
Kvildy (přes Bučinu), z Borových Lad, pro zdatnější i z
Horní Vltavice (přes Polku) a ze Strážného (Jelení stezkou
přes Žďárské jezírko). Všechny trasy vedoucí na Knížecí
Pláně jsou vhodné nejen pro pěší, ale i pro cyklisty.
|
|
|
