| |
|
|
Divoký kraj pomezního hvozdu, tak
jak jej znali naši předkové, chránící naši zemi před vpády
cizáků, sužován potřebami skláren na palivo, smrskl se do
osamocené rezervace chráněné před nezvanými hosty dřevěným
plotem na úpatí hory Boubín. Boubínský prales baštou zdá se
jednou z posledních, kde divočinu šumavské přírody jest možno
zhlédnouti.
I zde jsou stále patrné zbytky lidské práce, práce sklářské
v údolí lenorském, práce slavné v celé střední Evropě.
I dnes zde hřejí sklářské pece, kraj okolní však hltáním dřeva
již netrápí.
|
|
|
| |
|
Lenora
Horská obec na soutoku Teplé Vltavy a Řasnice
vznikla původně jako sklářská osada. Sklářská osada vznikla při
huti (původně zvané Eleonorenheim, na počest manželky Adolfa Schwarzenberka)
založené roku 1834, vyrábějící pod značkou Meyrs-Neffe křišťálové
sklo zdobené broušením, řezáním a barevnou malbou, patřící v 19.stol.
k nejlepším ve střední Evropě.
|
|
|
|
| |
Boubín
Tato nejznámější hora české části Šumavy s vrcholem ve výšce
1362 m n.m. je společně se sousedním Bobíkem (1264 m n.m.) nejvýraznější
vrch Boubínské hornatiny mezi Volary a Vimperkem. Na jihovýchodním
úpatí Boubína je v nadmořeské výšce 920 - 1110 m jedna z nejpopulárnějších
přírodních rezervací v České republice - světoznámý Boubínský
prales. Dle uváděných informací se jedná o nejzachovalejší zbytek
původního šumavského smíšeného horského lesa, tzv. pomezního hvozdu.
Již roku 1858 byl prales na popud Josefa Johna, zdejšího lesmistra,
prohlášen přírodní rezervací, první v Čechách s důvodem ochrany
pro vědecké zájmy. Porost zde tvoří prastaré smrky a jedle vysoko
převyšující korunovou klenbu složenou převážně z buků. Svými rozměry
a různými růstovými deformacemi zde návštěvníky udivují stromy
300 - 400 let staré. Leží zde i "Král smrků" padlý 4.12.1970.
Obvod kmenu měl 508 cm a dosahoval výšky 57,2 m. Rezervací protéká
Kaplický potok, na tomto potoce bylo na spodním okraji pralesa
zřízeno roku 1833 umělé jezírko, vystavěné jako nádrž k plavení
dřeva z boubínských lesů do lenorské sklárny.Toto technické dílo
(tok Kaplického potoka byl pod jezírkem upraven jako plavební
kanál, vyložený žulovými deskami) sloužilo ještě po II. světové
válce. Na hrázi jezírka začíná okružní naučná stezka vedoucí po
obvodu oplocené nejzachovalejší části pralesa, která byla pro
veřejnost uzavřena v roce 1979.
|
|
|
|
| |
Obsah stránky připravil: Jiří Vopěnka
Autor fotografií: Jiří Vopěnka
Poznámka: u nových fotografií je v levém
horním rohu označen rok pořízení
Stránku pro internet připravil: Jiří Vopěnka
|
|
| |
|
Návrat na Vopinovy stránky Šumavy

|
|
Návrat
na stránky ABC Šumava
Regionální informační
server ŠumavaNet.CZ
|
|
vopinweb@ prezentace
- Lenora a okolí
Vopinovy stránky Šumavy, kontaktní osoba: Jiří Vopěnka
Telefon: +420 233 322 360, E-mail: vopin@sumavanet.cz
![[CNW:Counter]](http://counter.cnw.cz/invisible.cgi?lenora001&on)
|