Střípky z historie sušické radnice 4
V minulé části jsme se prošli v bezprostředním okolí radnice. Dnes se vrátíme zpět o "nakoukneme" do minulosti úřednických kanceláří. Již v první části Střípků bylo uvedeno, že
Sušice byla spravována městskou radou, která byla složena z konšelů, purkmistra a jednoho městského písaře. Konšelů bylo zpravidla 12 a ve funkci purkmistra se střídali po měsíci.
V čele konšelů stával konšel první, který se nazýval primátor nebo primas. Primátorství bylo funkcí doživotní, ale i primátor musel, když na něj přišla řada, vykonávat purkmistrovský
úřad, proto můžeme ve starých zápisech občas číst : "za primasa a purkmistra ..". Kromě konšelů se na správě města podílelo také 12 obecních starších. Mimo konšele a obecní starší
byli ve městě ještě rychtáři a to tzv. městský pro vnitřní město a předměstští, jak již název napovídá, pro předměstí. K nim ještě od roku 1547 přibyl rychtář císařský. Bez něho se
nesměla konat žádná obecní schůze a měl moc vetovat každé usnesení, které by podle jeho názoru mohlo poškodit císařskou moc. Jména konšelů, radních a rychtářů známe až
od roku 1584 a již tehdy se zde objevila jména, z nichž řadu známe v Sušici dodnes: Maršát, Gregoriades, Rendl,Lysandr, Kabát, Voprcha, Patlejch, Šperl, Skala aj.
Všichni členové městského zastupitelstva byli dále pověřováni nejrůznějšími úkoly a úřady a jejich povinností bylo dohlížet na to, aby byl všude pořádek, aby se dodržovaly
zákony a obec nebyla nikde poškozována. V roce 1638 tak byli voleni například cechmistři řezničtí, sladovničtí, pekařství, soukeničtí, kovářští, hrnčířští a řada dalších. Kromě
nich byli voleni další úředníci: úředníci k dohledu nad vězni a pekaři (bezesporu zajímavé spojení), ke kašnám na rynku, ke kašně hořejší a dolejší, k vybírání z míst při trhu,
úředníci nad cihelnou, dohled k hnojům, k vybírání plaveného dříví, k branám atd. Celkem bylo v tomto roce takových úřadů 49. U dohlížitelů k branám je připojena zajímavá
zmínka o tom, že u tzv. německé a dolejší brány se na noc mají vždy zvedat mosty. V roce 1659 byl zase ustanoven zvláštní dozor nad uzdařem, sedláři a jircháři, aby "mimo
slušnost potřebného lidu nepřetahovali." Také pomocníci na zvonění proti mračnům byli posíleni o dvě osoby.
Purkmistr míval po dobu svého funkčního období na starost městskou pečetˇ a ve starších dobách mu při její ztrátě šlo o hrdlo. Nejstarší zmínku o sušické pečeti máme z roku 1290.
Nejstarší dochovaná pečeť je z roku 1363. Na kulaté pečeti o průměru 50 mm byly vyobrazené městské hradby se třemi věžemi. Krásná gotická pečeť byla používána až do konce 17. století,
přestože město mělo v té době již pečetidla jiná a její bronzový typář se dochoval dodnes. Pečetní obraz se stal také pravděpodobně předobrazem městského znaku, který prošel během staletí
celou řadou větších či menších úprav. Počátkem 18. století například se nad prostřední věží ve znaku objevil černý dvouhlavý orel, který měl symbolizovat příslušnost města k habsburské koruně.
Obdobný dvouhlavý orel, ovšem daleko větší a plechový, byl desítky let umístěn na samé špici věže sušické radnice. Odstraněn byl po skončení první světové války a dnes je vystaven v Muzeu Šumavy.
© Zdeňka Řezníčková
zpět