Sušický mechanický betlém

Koncem r. 2003 se dva šumavští řezbáři, Karel Tittl a Pavel Svoboda inspirovali vzpomínkou Mgr. J. Klase na ztracené sušické jesličky, které viděl v mázhauzu muzea r. 1947. Součástí puvodního betlému byla i stará Sušice.
Cenným pomocníkem při dohledávání podoby a historických faktů bylo oběma autorům právě sušické muzeum.
Ještě před vánoci 2004, dle popisu J. Klase, zhotovili řezbáři orientační návrh. Od ledna 2004 vznikal pod jejich rukama v prostorách Muzea Šumavy na sušickém náměstí unikátní pohyblivý betlém. Unikátní je už svými úctyhodnými rozměry 5×3,5×2,8 metru a rozlohou přes 16m2..
Betlém obsahuje 30 postav ve velikosti 30cm, 35 objektů, 150 pevných a 150 pohyblivých figur na elektrický pohon, pohybuje se také několik objektů (mlýnská kola, vory, zvony...). Nádrže s vodou a čerpadly roztáčí vodní kola u mlýnu, hamru a katr. Velká část budov je osvětlena.

Oba tvůrci si výrobu díla "rozdělili".
Karel Tittl se narodil r. 1954 a žije na Horské Kvildě. Od r. 2003 je členem Sdružení výtvarníků ČR a v roce 2005 se stal také členem Unie výtvarných umělců ČR (mezinárodní organizace zaštítěná Unes­cem), navrhoval architektonické pojetí a vyřezal velké figury a objekty.
Sušický rodák Pavel Svoboda, narozený v roce 1965, se stará zejména o mechanismus, barvy a figury. P. Svoboda měl na starosti zejména složitý mechanismus, barevné ladění objektů a figur a vyřezal menší postavy.
Během roku jim pomáhali i další řezbáři. Všichni dohromady odpracovali 4 028 hodin.

Konstrukce
Konstrukce betlému je vytvořena z borovice, domy z lipového dřeva a krajina je dotvářena za pomoci polystyrenu a modelářských materiálů, vesměs jsou používány akrylátové barvy, na figury (postavy) barvy olejové. Sušická radnice se pyšní jdoucími hodinami (na mechanismus i hodiny je využito soudobé elektroniky).Použito bylo zhruba 30 m2 překližky, 1,5 m3 borového a více než 6,2 m3 lipového dřeva.

Popis
Sušický pohyblivý betlém odráží "kraj starých dob" - od klasické dřevěné architektury, přes roubenky, šumavské statky, kamenné stavby, až po takové historické klenoty, které snad budou znát jen opravdoví pamětníci - židovskou synagogu v Sušici, nebo prášilskou papírnu. V krajině jsou zasazeny klasické dominanty vedle krásných šumavských koutů.
První řadu tvoří samotná svatá chaloupka s narozeným Ježíškem. V Betlémské krajině nechybí palmy, slon, velbloud, poutníci z východu atd. Ve třetí řadě jsou zastoupeny významné sušické památky: radnice, kostel sv. Václava, kaple Anděla Strážce, Rozacínovský a Voprchovský dům (muzeum), dvě bývalé městské brány nebo bývalá židovská synagoga. Sušicko a Šumavu znázorňují klasické dominanty jako rozhledna Svatobor, hrady Kašperk a hrad Rabí, annínská sklárna, kostel sv. Mořice, kostel sv. Mikuláše v Kašp. Horách, usedlost na Horské Kvildě nebo bývalá prášilská papírna.
Život na Šumavě představují některá tradiční řemesla: plavení dřeva, sklářství, sirkařství, pastevectví, hrnčířství, řezbářství, těžba a rýžování zlata, mlynářství, krejčovství... K vidění je také vodní mlýn, příprava papíru a tisk, oprava bot atd. Zastoupena jsou zde i tradiční šumavská řemesla, mlýn s kolem hnaným vodou (foto), plavení dřeva, těžba zlata…



© Zdeňka Řezníčková
zpět